Pošťácká auta byla v katastrofálním stavu. Přesčasy jsme měli zakázáno zapisovat.

Pracovala jsem pro poštu necelé dva roky na pozici motorizovaného doručovatele. Nezvladatelný rozsah rajonu a neplacené přesčasové hodiny, které jsme měli zakázané psát do výkazu práce, byly na denním pořádku. Byla jsem pravidelně svědkyní toho, jak zaměstnanci chodili domů denně po dvanáctihodinových směnách psychicky a fyzicky úplně vyčerpaní. Bezpečnost práce na naší pozici byla navíc téměř nulová.

Služební auta jsou v naprosto nepřijatelném stavu, a to dokonce i co se týče brzd některých vozidel. Elektrika na každém druhém autě funguje také zřejmě podle nálady. Auta jsou samozřejmě bez klimatizace. Při nemožnosti stažení elektrických okének dosahovala teplota uvnitř auta dvojnásobných hodnot ve srovnání s venkovní, takže řidič se často ocital na hranici kolapsu. Ze strany České pošty opět totální nezájem. Vše zamluveno měsíčním paušálem na ochranné nápoje ve výši cca 40 Kč. To jen dokládá, jakým způsobem se vedení pošty ke svým zaměstnancům chová.

(jedná se o autorčino druhé svědectví, autorka je Straně zelených známa)

Na tomto webu budeme pravidelně zveřejňovat svědectví pošťaček a pošťáků, která odhalují, s jakými překážkami se zaměstnanci České pošty musí vyrovnávat. Není divu, že na listovní a balíkové služby už pak tolik času nezbývá.

Chcete-li přidat vaše svědectví, zasílejte je na adresu ceskaposta@zeleni.cz. Budete-li mít zájem, uveřejníme vzhledem k citlivosti informací vaše svědectví i anonymně.