Měl jsem pět účtů, přítelkyně tři. Šikanu na poště jsem vydržel rok.

Nastoupil jsem v roce 2012 jako pracovník přepážky. Na pohovoru se mě paní vedoucí zeptala, jaká mám očekávání. Řekl jsem, že především zkušenost. Ano, získal jsem zkušenost, na kterou se nedá zapomenout. Jsem komunikativní typ. Byla to práce, která mi časově vyhovovala, ihned jsem ji vzal. Na pohovoru mi bylo sděleno, že je potřeba občas "něco" založit (účet, pojistku, atd.). Prý se to zvládne. Ano, souhlasil jsem.

Po třech dnech jsem přepážku ovládal sám (!) - musel jsem, protože většina personálu buď dala výpověď nebo marodila. Asi za dva měsíce to začalo. Paní vedoucí mi povídá: ,,Přepážku, co se týče poštovních záležitostí, ovládáte dobře, teď by to chtělo zvládat ty produkty aliančních partnerů. Chodil jsem na různá školení (ERA, Česká pojišťovna, Sazka, Raiffeisenbank‎...). Po těchto školeních jsem musel na přepážce nabízet produkty aliančních partnerů. Například: ,,Dobrý den, slyšela jste o tom, že máme právě tzv. Modré dny České pojišťovny?" Musel jsem to říkat i v případě, že byla plná hala zákazníků čekajících na vyzvednutí balíku či dopisu. Jeden pán mě kdysi označil za "pánské přirození” a ať dělám, co dělat mám. Jak? Nešlo to! Paní vedoucí mi dala podepsat (musel jsem podepsat) listinu, kde bylo uvedeno, že během následujících tří měsíců splním určité závazky vůči aliančním partnerům. Například 10 osobních účtů, 5 půjček, 4 životní pojištění, 3 stavební spoření atd.

Musel jsem si na sebe zakládat minimálně osobní účty - sám jsem jich vlastnil celkem pět. Moje přítelkyně měla tři účty. Po domluvě jsem požádal i své rodiče, aby si založili účet. Vstupní poplatek jsem vždy zaplatil ze svého. Paní školitelka z České pojišťovny a moje paní vedoucí mě jednou pozorovaly, jak nabízím produkty. Věřte, že když vám někdo stojí doslova za zády, tak ze sebe nic moc nevydáte. To bylo obrovské ponížení, jaké jsem do té doby nezažil. Skutečně jsem cítil dech na zádech. Výsledek? Vy se moc nesnažíte, proč nenabízíte, jak se má a patří apod. Odrazilo se to na mé výplatě. Za 3 měsíce jsem udělal max. 4 účty. A to ještě na sebe a na své příbuzné. Je to nereálné. Pojištění se nepovedlo žádné. Pošťák není pojišťovák! Kolegyně si na sebe vzala třeba i půjčku 200 000 Kč, aby byl splněn plán. Půjčka, která přišla na účet, byla ihned odeslána zpět s odůvodněním, že si to dotyčná rozmyslela. Čili pracovnice měla splněno a pošta také. Potěmkinova vesnice hadr.

Prodávat losy, hračky, propisky, knihy, punčocháče. Ano, není problém - pošta umí i neuvěřitelné. Problém byl, že naše pošta neměla známky, obálky, pohledy, podací lístky... Lidé z těchto nedostatků šíleli a nadávali. Neustálé šikanování (v podstatě urážení, že nejsem schopný něco založit) mě vedlo k rozhodnutí ukončit pracovní poměr. Tuto práci jsem vydržel dělat přesně rok. Poučení? Nikdy víc. Zkušenost nejhorší, člověk si nikdy nepřipadal tak moc poníženě. Z jedné strany na mě dupalo vedení, ať zakládám produkty aliančních partnerů, z druhé strany na mě dupali zákazníci, proč někomu nabízím půjčku či životní pojištění. Říká se, že se člověk nezavděčí všem. Ale co je moc, to je moc. To je ona zkušenost, na kterou nikdy nezapomenu a jsem rád, že se Strana zelených snaží šířit tyto informace na veřejnost.


(autor svědectví je Straně zelených znám)

Na tomto webu budeme pravidelně zveřejňovat svědectví pošťaček a pošťáků, která odhalují, s jakými překážkami se zaměstnanci České pošty musí vyrovnávat. Není divu, že na listovní a balíkové služby už pak tolik času nezbývá.

Chcete-li přidat vaše svědectví, zasílejte je na adresu ceskaposta@zeleni.cz. Budete-li mít zájem, uveřejníme vzhledem k citlivosti informací vaše svědectví i anonymně.